Rekreační středisko RADAVA  leží v nádherné a členité krajině, obklopeno bohatými lesy přímo na břehu Orlické přehradní nádrže. Právě tyto lesy jsou během léta a na podzim plné hub a jsou přímo stvořené pro milovníky houbaření. Pokud  dáváte přednost kolu, můžete se vydat na cyklo-výlet do blízkého i vzdálenějšího okolí. V blízkosti areálu  Rekreačního střediska Radava, vedou vyznačené cyklistické stezky, které Vás dovedou na nejkrásnější místa  v okolí.

V případě, že dáváte přednost turistice, doporučujeme navštívit zajímavá místa v okolí Radavy.

Hrad a později zámek Orlík se po dlouhá staletí tyčil na vysokém skalnatém ostrohu vysoko nad ohbím řeky Vltavy, na jejím levém břehu asi 12 km severozápadně od města Milevska. Podle pověsti získal své jméno právě pro svoji polohu vysoko na skále nad hlubokým údolím Vltavy, připomínaje tak orlí hnízdo. Po vzniku Orlické přehrady bylo údolí pod zámkem zatopeno a hladina vody v nádrži dnes dosahuje těsně pod zámecké zdi.

Pověst o vzniku Orlíku

Podle pověsti vznikl Orlík na počest hejtmanovi loupežnické bandy zvaného Batěk. Jeho skupina nemilosrdně loupila a zabíjela, aniž se komukoliv dařilo zamezit jejich řádění. Loupežník však měl jednu slabost, kterou byla jeho žena s novorozenětem. Žili hluboko v lese, stranou všeho řádění. Milovaná žena však podlehla zlé nemoci. V tu chvíli teprve Batěk pocítil, jaké rány způsobuje smrt někoho blízkého. Nechal proto svého synka hlídat chůvou, zatímco se snažil vyrovnat se ztrátou své ženy. Chodil po lese a vyhledával klidná místa. Když se po čase vrátil, našel obydlí prázdné, po synovi ani chůvě nebylo památky. Rval si zoufalstvím vlasy, až to vypadalo, že mu nebude pomoci. Syna i chůvu hledal, ale bez úspěchu. Jeho loupežničtí druzi se ho snažili utěšit, až se sami vydali syna hledat.

Dny běžely a jeden z loupežníků přespal na vysokém skalním útesu. Když slunce rozzářilo kraj, zdálo se mu, že slyší dětský pláč. Vydal se za hlasem, klopýtal po skalách, až po náročném výstupu spatřil orlí hnízdo, v němž uprostřed houfu malých orlíčků ležel nezraněný Baťkův syn. Loupežník ho popadl a radostně spěchal za svým náčelníkem. Ten se mu za to odměnil zlatým řetězem. Loupit už však Batěk nedokázal. Chtěl proto po svých druzích, aby si našli jiného hejtmana. Tymu však zopakovali poslušnost a během tří let na skalním útesu vystavěli hrad, který pojmenovali po orlím hnízdě - Orlík.                

 Během návštěvy zámku Orlík je možné navštívit i zajímavou výstavní expozici , která zahrnuje soubor 18 akvárií o celkovém obsahu 25 000 litrů vody se živými sladkovodními rybami našich vod. Uvidíte zde například sumce, kapry, štiky, líny a mnoho dalších zajímavých ryb.Zámek tvoří čtyři křídla, která uzavírají dvůr.Zámek je obklopen rozsáhlým anglickým parkem. 
Zámek je znám svojí rozsáhlou sbírkou pušek různých významných osobností, čítající přes 300 kusů. Zajímavá je též knihovna s asi 18 tisíci svazky, s nejstaršími kusy z druhé poloviny 18. století.
Nedaleko zámku stojí novogotická schwarzenberská hrobka z poloviny 19. století.

K Orlíku je možné se dostat z obce Orlík nad Vltavou nebo z přístaviště lodí u zámku (pravidelná lodní doprava funguje na  Orlické přehradní nádrži vždy v letní sezóně ( červenec- srpen); spojuje přehradní hráz, zámek Orlík a hrad Zvíkov). Zastávka lodní dopravy je přímo na Radavě.

Zajímavosti v okolí:

• Z Orlíka vychází turistická trasa naučné stezky  Orlík -  Zvíkovské podhradí.                                                                                                                                                               

Hrad Zvíkov patří k nejvýznamnějším českým gotickým hradům. Pro svou výstavnost a polohu bývá nazýván králem českých hradů. Obklopen ze tří stran vodou se tyčí na kdysi vysokém skalnatém ostrohu nad soutokem řek Vltavy a Otavy ve výšce 400 m nad mořem, asi 15 km severně od města Písku. Hluboké údolí pod hradem bylo při napouštění  Orlické přehrady zatopeno, a tak dnes činí výška hradu nad hladinou jen několik metrů.

Díky údržbám se hrad Zvíkov velmi dobře dochoval. Při pohledu z dáli jej charakterizují tři věže - Černá- dříve Hlízová, která patří k jádru hradu, Červená a Hláska- předsunutá obranná kulatá věž.

Dnes je hrad Zvíkov národní kulturní památkou. Je přístupný z parkoviště u Zvíkovského Podhradí (cestou se nabízí krásný výhled na hrad a na Orlickou přehradní nádrž) nebo z přístaviště lodí (pravidelná lodní doprava funguje na jezeře vždy v letní sezóně; spojuje přehradní hráz, zámek Orlík a hrad Zvíkov). Zastávka lodní dopravy je přímo na Radavě

Zajímavosti v okolí:

• Ve Zvíkovském Podhradí končí trasa naučné stezky Orlík - Zvíkovské Podhradí. 

Nad Lašovicemi byla v roce 1940 postavena  v nadmořské výšce 327 m.n.m.  v pohoří Hrby v Březnické pahorkatině, turistická chata nazvaná podle tamních samot Onen Svět.

Vedle ní byla v roce 2001 vystavěná Langova rozhledna. Je to dřevěná rozhledna vysoká 14 metrů se čtyřmi patry, ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu se zastřešenou vyhlídkovou plošinou. Ta je ve výšce 11 metrů. Vede na ni 47 schodů a nabízí nádherný výhled do krajiny v okolí Radavy a Orlické přehrady. Dohlédneme na Brdy, Šumavské podhůří a Šumavu  a za velmi dobrých podmínek lze zahlédnout i Alpy.

Raně gotický kostel z let 1269–70, poprvé zmíněn v roce 1350, patří do okruhu milevského kláštera. Kostel byl upraven v období baroka v 17. a 18. století. Presbytář dochoval raně gotický, jeho křížová klenba pochází ze 17. století. V nárožích se zachovaly výběhy původní žebrové klenby s konzolami. Na jižní straně lodi se zachoval raně gotický hrotitý portál. V severní zdi se zachovalo schodiště na bývalou emporu. Triumfální oblouk je hrotitý s žebrem. Vybavení kostela je převážně rokokové. Z kostela pochází gotická Madona z poloviny 15. století.

První písemná zmínka o Kovářovu je z roku 1220. Kovářov, jak nám ukazuje historie, je však mnohem starší. Zdejší krajina byla dle archeologických poznatků osídlena již v 9. století. Na osídlení měla vliv i blízkost řeky Vltavy, jí i Kovářov může děkovat za svůj vznik a rozvoj. Na počátku měl Kovářov několik dvorců či tvrzí, hospodařily zde rody rytířské, které postupně prodávaly své majetky pánům z Rožmberka a Švamberkům. V roce 1592 připadl Kovářov prodejem do majetku pánů na Zvíkově a Orlíku.

 
 Mezi nejvýznamnější kulturní památky patří sousoší Kalvárie od  sochaře  Brokoffa, které stojí na pahorku u barokní fary při silnici na Vepice. Státem chráněná památka pochází z roku 1732.

 Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi je z roku 1722 a je připisována rovněž sochaři Brokoffovi.

Architektonicky zajímavou budovou je barokní fara z roku 1739. V jejích prostorách je dnes obřadní síň a místní lidová knihovna. Barokní fara vystavěná r. 1739, považována za pozůstatek renesanční tvrze Nový Kovářov, vybudované v první polovině 16. stol. Janem Hruškou z Trhova. Jako panské sídlo zanikla za Švamberků na konci 16. stol. Jako fara sloužila do r. 1967.

 Nejstarší památkou v Kovářově je gotický kostel Všech Svatých - farním kostelem byl již v roce 1220. Čtyřhranná věž byla přistavěna v roce 1712. Raně gotický kostel z konce 13. století, přičítán stavební aktivitě milevského kláštera. Připomínán v roce 1356. V roce 1712 byla přistavěna věž. Na jižní straně lodi se zachoval gotický pravoúhlý ústupkový portál. Zařízení převážně pseudogotické.
První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova.
Funkci panského sídla ztratila po r. 1592, kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku.  Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.

Nedaleko za obcí Kovářov po pravé straně směrem na Radvánov najdete židovský hřbitov se starobylými náhrobky.Hřbitov byl založen v 19. století a sloužil do roku 1940. Dochovalo se asi 100 moderních náhrobků. Z obřadní síně se zachovalo pouze obvodové zdivo. Židovské osídlení Kovářova je doloženo až v 19. století. Židovská komunita zde nikdy nebyla početná a v roce 1930 čítala pouhých 15 lidí. Rozsáhlý hřbitov (2 090 m2) byl založen v 19. století a do války, kdy přestal být používán, byla využita pouze asi čtvrtina jeho plochy. Dochovalo se asi 100 náhrobků, poslední z roku 1940. Z obřadní síně se zachovalo pouze obvodové zdivo.

Trasa naučné stezky vede krajinou okolí obce Kovářov> (asi 9 km severozápadně od Milevska) na území spravovaném OÚ Kovářov.

Stezka je zaměřena vlastivědně a seznamuje návštěvníky s přírodními, technickými, národopisnými a historickými zajímavostmi středního Povltaví na rozhraní středních a jižních Čech.

V terénu je značena pásovými turistickými značkami doplněnými o místní značení (zelenobílá "psaníčka"). Návštěvníci mohou zvolit z několika tras, z nichž nejdelší je dlouhá zhruba 25 km. Na trasách je umístěno celkem 21 zastavení osazených informačními tabulemi.
Všechny trasy jsou okružní s výchozím místem na návsi v Kovářově. Využívat je mohou pěší turisté i cyklisté.

 Zajímavosti na trase:
Kovářov - historie obce, kostel Všech svatých, barokní fara, sousoší Kalvárie
Březí - historie vsi, kaplička z doby třicetileté války
Hostín - rodiště profesora Čeňka Holase, sběratele národních písní, památník letce Václava Pešičky
Chrást - bývalá schwarzenberská obora
Kotýřina - skrovné pozůstatky tvrze Jana Hodějovského z Hodějova Lašovice - Langova rozhledna, turistická chata Onen Svět, kostel Navštívení Panny Marie
Předbořice - roubené stavby, gotický kostel svatého Filipa a Jakuba
Vepice - hlubinný lom na dekorativní žulu
Vladyčín - roubené stavby
Sfinga - skalní blok vymodelovaný přírodními silami do podoby sfingy
Betlém - nepravý viklan v lokalitě Betlém u Radvánova

U silnice za příkopem, směrem z Vesce na Kovářov, je Andělský kámen. Anděl, stojící na velkém kameni přímo u cesty je nádherný. Už z dálky ho uvidíte. Socha stojí na, pro zdejší oblast typickém balvanu s obětními miskami. Spojení kamene a anděla je fascinující. Až budete mít cestu kolem, určitě se u kamene zastavte, stojí to za to!

Původně tato 150 cm vysoká socha, byla dominantou na místním kovářovském hřbitově na hrobě  r odiny Zítkovy. Později došlo k opravě hrobu, a tak byla socha převezena na soukromé pole a tam byla umístěna. V roce 2006 byla restaurována.

Přírodní památka Skalní brána se nachází na žluté turistické značce, zhruba 1,5 km jihozápadním směrem od obce Kovářov.
Atmosféru místa podtrhuje i to, že brána stojí v hájku na vrcholku kopce.  Málokdo odolá pokušení a zkusí si bránou projít.  Užijte si na vlastní kůži zvláštní pocit kráčet mezi balvany do světla, které vám zazáří skrz kamenný průchod a větve stromů.

Tato přírodní památka vznikla pravděpodobně typickým bochníkovitým zvětráváním žulových masivů. Jedná se zde o nepravou skalní bránu, kterou vytvořily tři velké balvany. Přírodní činností byly seskupeny tak, že dva tvoří pilíře a třetí spočívá na dvou spodních. Průchod je dlouhý zhruba 4 metry a široký až jeden metr. Výška průchodu dosahuje 1,5 až 1,8 metru.
Přírodní výtvor vznikl bochníkovitým zvětráváním amfibolicko-biotitické porfyrické žuly typu Čertova břemene. Tvoří jej tři balvany o rozměrech od 3,5 m do 1,2 m, výška průchodu je cca 1,6 m, délka téměř 4 m. Leží na naučné stezce Kovářovsko.

Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa.
Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví.
Most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 5 km  od Radavy.

 Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání.
Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby.

Jeho krásy můžete obdivovat buď z lodi , nebo na místo přijet autem a po mostě se projít a podívat se z výšky na tok Vltavy.

V blízkosti dnešního betonového mostu klenoucí se dříve nad řekou Vltavou, dnes nad Orlickou přehradou asi 12 km severovýchodně od Písku se nacházel empirový řetězový most postavený v letech 1847-1848. V roce 1960 byl přemístěn ke Stádleci, kde se jako technická památka (funkční) nachází dodnes.

Ještě před přemístěním zde byl v letech 1938-1942 vystavěn dnešní batonový most o celkové délce 510 m. Jméno dostal po obci Podolsko, poblíž které byl postaven. Odtud název Podolský most .Ve své době patřil k těm největším v Evropě. Za války ho chtěli nacisté vyhodit do povětří, ale podařilo se jej uchránit. Jeho hlavní oblouk je dlouhý 150 m a výška mostovky je 58 m nad dnem přehrady. Pilíře mostu jsou duté a po napuštění přehrady musely být ponořené patky ošetřeny proti působení vody. Na stavbu mostu bylo spotřebováno na 1200 tun ocelové výztuže, 6920 tun cementu a 6300 m3 dřeva. Celkem bylo zpracováno na 20900 tun betonu. Celové náklady dosáhly 26 milionů korun. K výrobě betonu zde byla vystavěna vlastní betonárna a štěrk byl lanovkou dopravován z nedalekého lomu.
Most je stále funkční vede přes něj frekventovaná komunikace Písek – Tábor.

Do doby jeho postavení zabezpečoval spojení obou břehů Vltavy řetězový most z první poloviny 19. století, který byl po dokončení nového rozebrán a znovu postaven přes řeku Lužnici u Stádlce.
Stavba nového mostu, jehož projekt získal na výstavě v Lutychu v roce 1939 Velkou cenu, byla zahájena v témže roce a trvala až do roku 1942. Železobetonový most, dlouhý 510 m, překlenul celé údolí Vltavy mezi obcemi Temešvár a Podolí. Hlavní mostní pole je podepřeno obloukem o rozporu 150 m. Vozovka vede po mostní konstrukci ve výšce 65 m nad údolím.

Památník se nachází asi 1 km východně od vsi Lety, asi 500 m vlevo od silnice směrem k Orlíku nad Vltavou.

Památník byl vystavěn v místě bývalého vězeňského hřbitova u cikánského tábora, do kterého byly za fašistické okupace násilně umístěny rodiny většiny českých Romů. Zpočátku tu byl pracovní a později sběrný tábor, který byl v srpnu 1942 změněn na tábor pro Romy.
Táborem prošlo za dobu jeho existence od srpna 1942 do května 1943 více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila a je pochována v místech současného památníku a na hřbitově v Mirovicích. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Autorem památníku založeného v roce 1995 je akademický malíř Zdeněk Hůlka.

Přístup k památníku je možný ze silnice Milevsko - Mirovice (Plzeň). Asi 2 km před obcí Lety před odbočkou k vepřínu je odbočka na polní cestu vpravo, která vede přímo k památníku (asi 500 m).

Zajímavosti v okolí:

• Nedaleko památníku vede také turistická trasa červené značky od Orlíka nad Vltavou (asi 4 km) do Březnice.

Jedinečný přírodní Zážitkový park ZEMĚRÁJ pár kilometrů z Radavy, nedaleko Orlické přehrady nabízí na ploše 9 hektarů více než stovku různých her, hlavolamů a dobrodružných úkolů. Děti zde mohou v přírodním prostředí volně běhat, vymýšlet, tvořit a objevovat.

Zážitkový park ZEMĚRÁJ jako jediný u nás spojuje krásu české krajiny a přírody s českou historií. Nevyskytují se zde kovbojové, Keltové, ani nafukovací hrady. Přáním tvůrců ZEMĚRÁJE je ukázat, že v Čechách je mnoho inspirativnějších podnětů, které lze poutavou a dobrodružnou formou nabídnout dětem i dospělým. Kromě toho je k dispozici stylové občerstvení, odpočinkové zóny i kryté prostory pro případ nepříznivého počasí. Každý víkend na návštěvníky čeká zajímavý program.

Pokud navštívíte město Písek, nezapomeňte navštívit Prácheňské muzeum.

Písecké muzeum vzniklo již v roce 1884 v období celkového vzestupu české národní společnosti. Zprvu bylo umístěno v různých prostorách ve městě a po roce 1902, kdy objekt bývalého královského hradu opustilo vojsko, přestěhovalo své sbírky do budovy, která byla součástí královského hradu.

Budova muzea byla součástí královského hradu založeného Přemyslem Otakarem II. V tomto historickém objektu přebývali čeští panovníci, jako například Karel IV., Václav IV. a jiní. Hrad byl postaven současně s městem. Vybudovala jej stavební huť, která se podílela též na stavbě královského hradu Zvíkova. Hrad zasáhlo několik požárů a v dochovaných prostorách dnes sídlí Prácheňské muzeum. Vchod do muzea vede skrze bránu písecké radnice z Velkého náměstí.

V muzeu návštěvníky čekají expozice:

• Počátky hradu a města Písku
• Dějiny regionu
• Kulturní tradice Písecka
• Nerostná bohatství
• Chráněná území
• Zlato v Pootaví
• Ryby a rybářství
• Pravěk a doba slovanská
• Písecký venkov v 19. století
• Obrazová galerie českých panovníků

Rozhlednu KUNÍČEK najdete nedaleko vesničky Kuníček v jižním svahu vrchu Hodětín, poblíž obce Petrovice. Rozhledna je tvořena dvěma částmi – dolní kamennou  částí , odtud vedou dvě schodiště, a vyhlídkovými plošinami, které najdete ve výšce 9,6 metrů a také ve 36,6 metrech. Rozhledna byla pro veřejnost otevřena 28. června 2003 a byla postavena jako telekomunikační věž s rozhlednou s anténním systémem. Jedná se o atypickou ocelovou konstrukci s vnitřním tubusem, která zapadá do spodní stavby z železobetonu s tvarem souosých železobetonových válců. Tyto válce jsou obezděné kamennou přizdívkou z lomového kamene.

Rozhledna leží v nadmořské výšce 550,8 metrů a její celková výška je šedesát metrů. Pokud vystoupáte po ocelovém roštu do výšky 36,6m a pokud vám bude přát počasí, naskytne se vám krásný pohled na Českou Sibiř (poznáte podle televizního vysílače Mezivrata), Šumavu i Brdy.

Trasa naučné stezky Orlík - Zvíkovské Podhradí vede krajinou středního Povltaví po levém břehu Vltavy ve Středočeské pahorkatině. Cesta je dlouhá 14 km  a na trase stezky je umístěno 15 zastavení osazených informačními panely

Je zaměřena na seznámení s historií krajiny, kterou prochází, upozorňuje i na přírodovědné zajímavosti, hlavně na zvláštní nebo chráněné rostlinné a živočišné druhy, vyskytující se podél Vltavy.

Stezka je určena pěším návštěvníkům. Nástupní místo na asi 30 km dlouhou trasu stezky je u zámku Orlík, koncové místo je ve Zvíkovském Podhradí. Přístup na začátek stezky umožňuje kromě silnice i pravidelné lodní spojení mezi hradem Zvíkovem azámkem Orlík. Návštěvníci, kteří projdou trasu stezky, se tedy mohou do výchozího místa vrátit lodí.
Trasa je v terénu vyznačena zelenobílými "psaníčky".

Vzhledem ke značné délce je třeba počítat při návštěvě stezky s časovou rezervou jednoho dne. Méně zdatní návštěvníci mohou prohlídku rozdělit na dvě části - první mezi Orlíkem a Nevězicemi (zhruba polovina vzdálenosti), druhou mezi Nevězicemi a Zvíkovským Podhradím.

Zajímavosti na trase:
Zámek Orlík - zámecký park, Schwarzenberská hrobka
Zvíkovské Podhradí - obec, most přes Vltavu a most přes Otavu hrad Zvíkov
Hradiště - pozůstatky slovanského hradiště pod Nevězicemi
 

Cyklotrasa: RADAVA- Žďákovský most - hrad Zvíkov

Radava - Chrást u Záhořan - Žďákovký most - Orlík nad Vltavou - Staré Sedlo - Višňovka - Probulov - Nevězice - Zvíkovský Otavský most - Zvíkovské Podhradí - hrad Zvíkov - Zvíkovské Podhradí - Zvíkovský Vltavský most - Žďákovský most - Staré Sedlo - Orlík nad Vltavou  - Žďákovký most

Popis trasy: Přímo z Rekreačního střediska RADAVA se vydáte směrem k obci Chrást u Záhořan směrem na Žďákovský most, který přejedete a dorazíte po vyjetí mírného kopce do obce Orlík nad Vltavou. Od zastávky náměstí Orlík nad Vltavou vyjeďte okolo kostela k silnici I/19 a sjeďte na největší obloukový ocelový most u nás s názvem Žďákovský. Hned za mostem odbočte doprava a jeďte souběžně s červenou turistickou značkou. Vystoupejte od hladiny Orlické přehrady a napojte se na cyklotrasu 1155. Projedete přírodní památkou Bachmač, obcí Jickovice a okolo keltského hradiště Obrových kamenů. Ocitnete se na silnici II/121, kde odbočíte vpravo a u obce Kučeř se napojíte na cyklotrasu s číslem 31. Pojedete do Zvíkovského Podhradí a můžete navštívit dva kilometry vzdálený hrad Zvíkov. Na Orlík se dá odtud vrátit žlutou linkou nebo lodí s převozem jízdních kol. Pokud chcete pokračovat na kole, jeďte přes Kopaninu a Nevězice až do Orlíku nad Vltavou. Odtud pojedete z kopce dolu po silnici směřující k Milevsku. Přejedete Žďákovský most a na první křižovatce odbočíte vlevo, ihned na další křižovatce opět odbočíte doleva a odbočení vlevo si zopakujete i na další křižovatce. Obec Chrást projedete rovně a před lesem odbočíte doprava na lesní cestu a dojete přímo do Rekreačního střediska RADAVA.

Délka trasy: Celkem ujedete 35 km po středně náročné trati, vhodné pro trekingová kola

Orlík nad Vltavou – Kožlí – Kozárovice – Holušice – Podholušice – Lavičky – Pod Čistou – Klenovice – Koubalova Lhota – Klučenice – Voltýřov – Kostelec nad Vltavou – Žďákovský most – Staré Sedlo – Orlík nad Vltavou

Popis trasy: Trasa začíná v obci Orlík nad Vltavou, odkud projedete několik obcí přes Kožlí až do Podholušovic. Pokračujete na Lavičky a k rozcestníku Pod Čistou. Odtud jeďte k hrázi Orlíku a dál na Klenovice, Kostelec nad Vltavou a přes Žďákovský most zpět do Orlíku nad Vltavou.

Délka trasy: Celkem ujedete 41,5 km po náročné trase, vhodné pro trekingová kolaVelmi těžká trasa v celkové délce 42 km,